Auto jako výkladní skříň

Když za socialismu započala sériová výroba osobních aut a ta se stávala čím dál více dostupnějšími, lidé si je pořizovali s nadšením. Stávalo se, že například v menších městech měly automobil v jedné ulici pouhé dvě rodiny a ostatní si je chodili prohlížet, anebo jim bylo umožněno podniknout krátký výlet do přírody.

V této době bylo však osobní auto na silnici stále čímsi výjimečným a možná, že někteří z vás pamatují situace, kdy děti posedávaly u silnic, u hlavních tahů např. na Prahu, a počítali auta, která kolem nich projedou.

podzemní parkoviště

Dnes je automobil běžnou součástí vybavení většiny rodin či jednotlivců a stěží byste našli nadšence, kteří se posadí do úvozu na dálnici a budou počítat projetá auta v jednom směru.

Automobil a ztráta soukromí

V padesátých letech minulého století jste na frekventované silnici zahlédli během hodiny stěží deset aut v obou směrech, a to také znamenalo, že se na silnici i v městských a obecních ulicích pohybovalo tímto způsobem velmi malé procento lidí. Tehdy se také na jízdu autem pohlíželo na něco spíše slavnostního a nikdo neřešil, že lidé věděli, kdo v kabině vozidla sedí, spíše naopak to bylo lidem příjemné. Ale dnes se v autech pohybujeme skoro všichni a tím pádem je ulice něco jako pěší zóna. Potkáme se tu se spoustou lidí a v takto velkém počtu jde o zásadní nahlížení do soukromí.

dívka u auta

Na silnici a v její blízkosti se také pohybuje řada ne zrovna pozitivně naladěných jedinců a tak je rozumnější být uvnitř auta skrytí za tónovaným sklem.

Tónování skel v Brně není ničím výjimečným a tuto službu si sjednává řada automobilistů, kteří chtějí být chráněni před zrakem pozorovatelů zvenčí a hodí se vám to nejen při jízdě po dálnici a dalších frekventovaných trasách, ale i při parkování. Fólie na vnitřní straně autoskel je navíc jistým zabezpečovacím prvkem při autonehodě, kdy se sklo nevysype, ale je přilepené na fólii.